Rozhodně ne každý z nás lidí má to štěstí, že se mu někdo postará o bydlení. Čímž samozřejmě nemyslím dětství strávené v jedné domácnosti s rodiči, ale pozdější léta, dospělost, kdy už by se měl člověk logicky od těchto odpoutat a začít si žít svým vlastním životem. A proto začíná lidská dospělost obvykle tím, že se shání nějaká možnost, kde by se dalo žít, kde by se takový člověk mohl zabydlet. A je to hledání velice složité. Ne proto, že by se snad nějaké ty byty nebo rovnou domy ke koupi nebo pronajmutí nenabízely, ale proto, že jde o finančně hodně náročné záležitosti.

cizí mince

Kdo si chce dnes koupit svůj vlastní dům nebo byt, potřebuje miliony. A ty (nejen) mladý člověk obvykle nemá. A ani je mít nemůže, protože při výši našich příjmů se takové částky naspoří jen velice složitě a až za dlouhou řadu let, a ne každý z nás má to štěstí, že dostane na koupi nějaké té nemovitosti od rodičů, kteří mu sami dlouhodobě našetřili.

Když si tedy někdo chce koupit svůj byt, když nechce bydlet jenom v nějakém také předraženém, a navíc i nejistém podnájmu, musí si často vzít aspoň hypotéku. Což je půjčka, kterou se dá taková koupě nemovitosti financovat, s tím, že je ona koupená nemovitost sice člověkem využívána, ale až do splacení půjčených peněz patří v podstatě bance.

brazilská měna

Jenže lidé někdy nedostanou ani hypotéku na koupi soukromého bytu. Protože by ani tu nedokázali splatit, jak vysoké peníze jsou po nich požadovány. A pak to vypadá beznadějně.

Ale beznaděj není přesto na místě. Existuje přece i hypotéka na družstevní byt, kterou dostanou často i ti, kteří na běžnou půjčku na vlastní nemovitost nedosáhnou. Protože jsou družstevní byty levnější, navíc se tu půjčuje jenom menší část celé kupní ceny, a proto je daleko více žadatelů, kteří dokážou takovouto nebankovní hypotéku splácet. A tudíž ji i dostanou.