Doby a lidé se mění. A tak aniž jsme si to možná uvědomili, už tu máme skutečně početnou skupinu lidí, kteří nezažili svět bez internetu a ani si něco takového nedokážou představit. Už je tu prostě početná generace, jež předinternetové doby nepamatuje, jež něco takového nezažila nebo zažila jen v natolik nízkém věku, že si takový „nedostatek“ vlastně ani neuvědomovala.
Pro mnohé z nás už je internet naprostou samozřejmostí. A kdyby jim člověk vyprávěl, že jsme žili i bez něj, těžko by to chápali. Stejně jako by dnes už mnohým nešlo na rozum, jak jsme se mohli kdysi, a to vlastně ne zase až tak dávno, smířit s připojením přes klasickou telefonní linku s pomocí modemu. Protože co se dalo vlastně dělat s něčím tak pomalým? S něčím, kde trvalo dlouho často i jenom pouhé stažení nevelkého obrázku, o videích a dalších souborech už ani nemluvě.
Stejně tak by kdekdo asi jen těžko chápal, jak nás mohl v oněch dobách uspokojovat internet bez Googlu a podobných vyhledávačů. Vždyť najít na něčem takovém něco konkrétního, to muselo být pomalu za trest!
Ano, doby se mění a spolu s nimi se mění i internet. A tento se mění závratnou rychlostí, takovou, že člověk přímo žasne.
Vždyť kolik jste třeba vy osobně poslali dopisů a pohlednic, pokud patříte k mladší generaci? Málo, že? Kdežto pro moji generaci to byl po polovinu života jediný druh dostupné korespondence. E-maily nebyly, a tak se vzal papír a pero, pak obálka, nalepila se známka a hurá ke schránce nebo na poštu.
A kolik jste vy mladší přečetli v životě novin a časopisů? Určitě mnohem míň než my. Protože za nás tu byly jenom noviny a časopisy, a půl života trvalo, než je počalo nahrazovat internetové zpravodajství. A věcí, které v našich životech zásadně ovlivnil internet, je mnohem více. Už skoro ani nedáváme inzeráty do novin, přátele hledáme spíš na sociálních sítích než v sousedství, pro nákupy často nejdeme do kamenných obchodů… A kdo z mojí generace by si v mládí něco podobného uměl aspoň představit? Asi nikdo.