Na začátku vztahu je vždy vše krásné a zalité sluncem ať jsme v jakémkoli věku ale otázkou je, jestli to vydrží. Přes opravdovou zamilovanost nevidíme žádné chyby, protože nám v tom brání růžové brýle, které máme, a hlavně nechceme vidět žádné nedokonalosti našeho protějška. Většinou to, co se v něm ukrývá zjistíme až po čase našeho vztahu. Je krásné, když o nás někdo pečuje a dokazuje nám svou lásku formou dárků, čokolád nebo kyticí. Myslím, že nikdo z nás nezavrhne ani romantickou večeři při svíčkách. Nejkrásnější na lásce jsou první rande kdy se vlastně jen poznáváme a zjišťujeme, jak nám na sobě záleží a když spolu nejsme tak si chybíme.
Srdce z knihy
Jak vlastně zjistíme že jsme si souzeni?
To asi nikdo jen tak nepozná, pokud se dva milují a myslí to spolu vážně tak zdolají všechny překážky i když máme někdy pocit, že to nejde tak jsme na to dva a tím je to snadnější. Někdo preferuje testování řekne kamarádce, aby příteli napsala, jestli by nešel na rande a čeká co se stane. Není to nejlepší nápad, protože důvěra ve vztahu je základ a pokud si nevěříte tak vztah nemá budoucnost. Podezírání a výčitky jen zabíjí oba dva. Někteří si užívají pocit ubližování, že vám zlomí srdce a mají z toho ještě radost to, ale většinou dělají frajeři, kteří si myslí, že na to mají. Naštěstí jich tolik není ale nejde tomu zabránit láska je silnější a potká to v životě snad každého.
Dřevěné srdce
Netýká se to jen mužů, že jsou takoví. Ženy umí být taky zákeřné a jen si hrát s city. Někomu vztah může vydržet i celý život a jsme šťastní. Bojíme se konfliktů, aby nás to nerozdělilo. Říká se, že hádky vztah utužují každý má nárok alespoň jednou vybouchnout pročistí to vzduch a můžeme pokračovat s čistým štítem. Je to o tom, aby se dva doplňovali, pokud jsou oba stejní většinou to nefunguje. Důležité je abychom spolu komunikovali o všem, co nás trápí, a to nás posunuje dál třeba ke svatbě a založení rodiny. Žádost o ruku je krásný důkaz lásky ale nezaručí to lásku na vždy někdo se může unáhlit a pak následuje rozvod, ale může to být opravdu na vždy. Je na každém, jak k tomu přistupuje a co od toho vlastně čeká.